Únor 2013

Recenze-Spiknutí 365

23. února 2013 v 13:32 | _NaTy_* |  Přečtěte si..
Co byjste udělali kdyby jste zjistili že máte jen 365 dní na to,abyste si zachránili život?Callum Ormond je docela normální,patnáctiletej kluk,ovšem pouze do chvíle kdy mu za záhadných okolností zemře otec na neznámý virus.A on po něm nezdědí zvláštní kresby,které mají jakousi spojitost se singularitou(jedinečností) rodu Ormondů.Po nespravedlivém obvinění z pokusu o vraždu strýce a mladší sestry Gabi,je Callum nucen utéct a schovávat se.Kolečko únosů a výslechů,začíná když Callumovi zavolá neznámá žena,která prý v hospicu ošetřovala jeho otce, a řekne mu že sním musí mluvit.Callum tedy příjde na smluvené místo do parku.Tam ho však naloží do auta,a odvezou ho neznámo kam,poté ho vyslíchají co ví o záhadě rodu Ormondů.Po chvíli se z toho snaží nějakým způsobem vykroutit,řekne tedy že musí na záchod a uteče oknem.Dál se však schovává ve starém podkroví v nějakém opuštěném domě,a s očištěním jeho jména mu pomáhá:Boges jeho nejlepší kamarád.Jakoby toho už nebylo dost,tak i poté co zcela změní image,ho jedné noci,když se venku prochází,a uvidí mladíka kterého málem umlátili k smrti a chce mu pomoct.Najednou zastaví auto,dá mu přes hlavu pytel,a opět ho doveze k jakési továrně.Tam ho vyslýchá hledaný zločinec:Sligo,a opět mu klade tu samou otázku:Co ví o záhadě rodu Ormondů.Když jim nic nechce říct.Hodí jeho batoh do koše,a svázaného ho hodí do naftové nádrže,kam pomalu přitéká nafta,a ve chvíli kdy už si myslí že se utopí.Ho příjde vysvobodit neznámá dívka,co byla v místnosti spolu se Sligem,který ho vyslýchal.Poděkuje jí za pomoc,a oba utečou.Ale o tom až v dalším díle.

Vlastní názor autorky:Je to velmi zajímavá knížka,určitě doporučuji všem.Skvěle napsaná,u téhle knížky se určitě nudit nebudete!!

Let s dance 2.

13. února 2013 v 17:09 Viděli jste...
AHoj kdo jste milovníci tanečních filmů a muzikálů.Mám pro váss super typ.Let s dance 2.Vypráví o dívce jménem Andy která žije jen pro street-dance.Nic jiného í nezjímá.Když začne chodit za školu,rozhodne se její opatrovnice Sára že jí pošle od Texasu za její tetou.Andy má nyní dvě možnosti.BUdto udělá talentové zkoušky na jednu,uměleckou taneční školu neo pojede do Texasu.ZKoušky nakonec udělá.Zpočátku se vše vyvijí dobře.Andy však jiné taneční styly neumí,zná jen street-dance.Kvůli doučování některých,klasických tanečních prvků.JÍ její bývalá taneční skupina vyhodí.Andy se tedy rozhodne založit vlastní skupinu,spolu s mladším bratrem ředitele taneční školy,do které chodí.Chase(Mladší bratr ředitele)jí pomůže sehnat členy do skupiny.A nová parta začne trénovata na Streets.Začátky nejsou lehké,ale u každého člena se projeví nemalý taneční talent.A když příjde ne tanec,jsou schopni vydat ze seb maximum.Co by to však bylo za soutěž bez konkurence.Kvůli zničenému tanečnímu studiu(které zničila Andynina bývalá parta),poté co ANdy vezme všechnu vinu na sebe,jí ředitel Collins vyloučí.Její nová parta to však nechce vzdát,a nakonec v čele s Chasem,ANdy přemluví aby šli na Streets.Když tam však příjdou,nechtějí jim povolit účast,protože nejsou místní.Nakonec Andy prosadí že budou tancovat venku na dešti.SOutěž s ejim nakonec podaří vyhrát!A tu noc se dá dohromady nejedna láska...FIlm je naprosto skvělej,zábavnej,skvěle zahranej a napínavej.Určitě doporučuje vřele všem!

Vzpomínky.

13. února 2013 v 16:55 | _NaTy_* |  Fejetony.
Minulost nás provází pořád,at už chceme nebo ne.Vzpominky se dají vyfotit,sepsat,zdokumentovat apod.Vzpomínky zůstanou vždy,at už po nějákem pádu či naopak radosti.Vzpomínky nás vždy dostihnou.Je to taková směs melancholie,smutku,ironie a radosti.Mohou nás naplnit štěstím a můžou nás zničit.Kdyby se vzpomínky dali roztřídit,kam byste je zařadili?Já osobně bych je asi nechala at plynou jaḱ chtějí.Není důležité kolik jich máme,ale kolik si z nich odneseme.Jsou velice důležité i nepodstatné.Jsou jako moře někdy tiché a neklidné,jindy neodbytné a jakoby přívalové.Přejeme si aby nás nechali,ale na druhou stranu chceme být vlastně s nimi.Když nás opustí někdo nám blýzký,můžeme je brát jako útěchu.Je to to jediné co nám po daném člověku zbylo.Vzpomínáme na společné chvíle azážitky.Vzpomínky ty nám nikdo nevezme,navždy budou v našich srdcích.Když se všichni od nás rozutečou,oni zůstanou....A tak je to po celý náš život.Smějící se.

Rozhovor s blogerkou-hellgirl.

2. února 2013 v 21:39 | _NaTy_* |  Rozhovory s blogerkami a blogery.
Ahoj dneska bych vám chtěla představit další zajímavou blogerku s přezdívou:hellgirl.Tato blogerka má velmi zajímavý blog kde najdete například její kresby,básně a příběhy.

Naty:Kdy jsi začala s blogováním?

Hellgril:Někdy na jaře v roce 2010.

Naty:Baví tě blogování?

Hellgirl:Jasně,je to fajn koníček.nebot při něm rozvijím i jiné koníčky,například kreslení protože vím že to někdo uvidí,a mám pak větší motivaci.

Naty:Všimla jsme si že s ena svém blogu věnuješ i grafice,jak dlouho už jí děláš?

Hellgirl:Já ani nevím.Když nepočítám kresby ve skicáku,tak asi 3 roky.Ale nejvíc jsme se jí začal věnovat po založení blogu.

Naty:Máš nějakou oblíbenou hudbu nebo styl:

Hellgirl:Sem velká fanynka Martina Chodúra,takže nejradši mám jeho píšně azpěv,ale ráda si pustím i jiné písničky,některé najdete i na blogu.Co se týče stylu,nevím já se neoblékám podle nějakého stylu.

Naty:Píšeš spíše básně či povídky:

Hellgirl:Já píšu téměř romány,ale píšu i básně,i pár povídek už jsme napsala.

Naty:Na svém blogu máš i pár zajímavých kresb,kreslíš často:

Hellgirl:Děkuju za pochvalu,kreslím dost často,jee to jedn z mých hlavních koníčků.

Naty:Chtěla byjsi vzkázat něco ostatním blogerkám/blogerům:

Hellgirl:Aby navštívili můj blog.Smějící se.Ostatním blogerkám ablogerům bych chtěla vzkázat,že pokud jsou někdy smutní z malé návštěvnosti,nic si ztoho nedělejte,když budou aktivní tak si jich časem,určitě někdo všimne,a časem se jim návštěvnost zvýší.Hlavně neposílejte spamy,tím většinu odradíte.Důležité je hlavně věřit!!

Děkuji ti moc za skvělý a zajímavý rozhovor,přeji velkou návštěvnost blogu a mnoho úspěchů s kreslením.