Povídka-Když je čas se rozloučit...

3. ledna 2013 v 18:47 | _NaTy_* |  Povidky.
Když je čas se rozloučit...
Avril čekala na stejném místě jako pokaždé když se měli sejít byla nervozní.Jake zněl do telefonu zoufale skoro až smutně.Řekl že jí miluje a že se potřebuje nutně sejít,říct jí něco důležitého.Ona tu ted jen bezmocně stála a přemýšlela.Co jí asi potřebuje říct?Právě před rokem se tu potkali,byla tehdy ještě nesmělá,věčně zamyšlená holka.Po odchodu otce měla pocit že život nestojí za nic....Navíc jí zradila její první,velká láska.Když zjistila že si Adam začal zase se svojí bejvalkou.Pochopila že ona byla jen loutka,náplast an bolístku!!Rozešla se s ním.Od té doby u ní kluci nebudili důvěru.Ale s Jakem se všechno změnilo,rozchod přebolel.Mohla zase volně dýchat,chodit,smát se....S ním bylo všechno jiné.Nikdy se necítila tak štastně!Vždycky jí dovedl rozesmát,povzbudit.Miloval ji a ona jeho.Vždy tu byli jeden pro druhého.Byli spolu už od devátý třídy,sice šli pak každý na jinou školu.Ale to jejich vzájemné city k sobě nezměnilo.Vždy ks obě byli upřímní..Ted je čekala maturita skutečný vstup do skutečného života.Navzájem si pomáhali a podporovali se.Ikdyž většinu večerů strávili ve vzájemném obětí.Věděl že jí může všechno říct....Ale ted najendnou měl strach jak to vezme,na podzim chtěl odjet do Austrálie studovat.Ale zároven váhal,protože jí miloval.Nakonec sebral odvahu,došel k ní,řekli si:Ahoj.Avril já začal..Ano?Chtěl bych ti něco říct,víš jak jsme spolu minule mluvili o tý Austrálii,tak jsme se rozhodl že tam pojedu.Čekal jak zareaguje.Avril byla ohromená,překvapená,naštvaná?!Jakoby se na chvíli zastavil čas,věděla jak moc chce Jake do tý Austrálie jet.A ona mu v tom nechtěla bránit,ikdyž to pro ni bude těžké.Ne,jestli chce tak at jede!!Ona už to nějak zvládne.Jakeu jestli chceš jet,tak jed pochopím to řekla.Avril..myslím to vážně,chci abys byl štastnej.Dobře,si vážně skvělá holka.Obejmul jí a pak dlouze políbil...Chtěla si nyní vychutnat každý okamžik,minutu,sekundu strávenou sním.Po chvíli se od sebe odtrhli.Ani nevíš jak se mi ulevilo,že to takhle skvěle dopadlo řekl pak.Avril přikývla,al slzy měla na krajíčku.Tolik jí bude chybět,ale neodjíždí přece na kraj světa!Zase budou spolu,až se Jake vrátí a ona na něj bude čekat.Něco mi ted slib,pro tebe cokoliv odvětila.Slib mi že budeš žít taky svůj život,bav se,chod na večírky...Ale taky mi občas nezapomen napsat.Jasně,vždyt mně znáš.Odpověděla se smíchem.Věděla že do podzimu je ještě daleko.Stejně ale cítila,že už nic nebude nikdy jako dřív.Ne,bez Jakea to nebude ono.Po úspěšném složení maturity a následném,bujarém večírku,spolu vyrazili na chatu u jezera Avrilininých rodičů.Zde spolu vesele plavali,pořádali táboráky,surfovali,blbli,váleli se v písku celé dva týdny.Po příjezdu domů,spolu byli co možná nejvíc.V srpnu už jim to tak moc nevycházelo,kvůli brigádě.Nastal jejich poslední,společný večer zítra ráno Jake odlétá,a ona ho uvidí zas kdoví kdy.Udělali si romantickej piknik u Jakea doma,jahody v čokoládě,šampanský,svíčky atd.Zkrátka ta pravá romantická atmosféra.Většinu času moc nemluvili,spíš se líbali.Jjejich,posledních pár polibků na dlouho dobu.Nazítří ráno se s Jakem všichni srdečně rozloučili,rodiče,přátelé,a nakonec Avril,kromě Jakeových rodičů to bylo nejtěžší pro ni.Naposledy se objali,políbili a se slzami v očích se rozloučili.Sbohem Jakeu,večer mi zavolej jak si dorazil,slib mi to ano ujistila se.Určitě ti zavolám,hned jak se ubytuju.Tak ahoj všichni,všem naposledy zamával a zmizel v letadle.Ted mohla konečně dát Avril průchod svým citům,se slzami v očích mu statečně mávala,dokud nezmizel docela.Hodně štěstí Jakeu,a nezapomen na mně.Ani pro něho to nebylo lehký,v letadle si pustil do sluchátek jejich společnou,zamilovanou písen a usnul.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama